Dolnokralovické hadce

Dolnokralovické hadce jsou významnou botanickou lokalitou na hadcovém horninovém tělese mezi Sedlicemi a vodní nádrží Želivka. Celá vegetace má tady specifický ráz, označovaný jako hadcový fenomén. Hadcové bory mají vzácnou květenu s mochnou Crantzovou (Potentilla crantzii ssp. serpentini) crantzii a bělozářkou větevnatou (Anthericum ramosum). Na výslunných skalnatých svazích nad Želivkou roste bojínek tuhý (Phleum boehmeri), slezinník hadcový (Asplenium cuneifolium) a endemit kuřička hadcová (Minuartia smejkalii). Návrh na zřízení státní přírodní rezervace „Hadce u Dolních Kralovic“  podal již na jaře roku 1954 konzervátor okresu Ledeč n. Sáz. a Humpolec prof. A. Kobrle. Nejzachovalejší části lokality jsou až od roku 2011 chráněny jako národní přírodní památka Hadce u Zelivky.

Dolnokralovické hadce v minulosti utrpěly dvěma negativními zásahy, které nenávratně zničily jejich velkou část. Prvním z nich je vybudování údolní vodní nádrže Želivka, která zaplavila nejméně polovinu cenných hadcových skal v údolí Sedlického potoka. Druhým zásahem byla vystavba dálnice D1, která protla zbylé partie hadcové stepi v údolí Sedlického potoka. Do lokality zasáhlo i otevření jámového lomu.

Cílem ČSOP Vlašim je zabezpečení ochrany celých Dolnokralovických hadců ve spolupráci s vlastníky a dosažení úpravy lesního hospodaření tak aby vyhovovalo chráněným druhům. ČSOP Vlašim provádí na lokalitě speciální zásahy na podporu druhů (narušování drnu), podílí se na průzkumech a propagaci lokality. V rámci projektu LIFE proběhl i inovativní management lesní pastvy.

Bělozářka větevnatá

Bojínek tuhý

Hadcový bor

Hadcové skály

Kuřička hadcová

Leták